Výcvik pro Taralack

Úvod:
Dlouhá léta jsi byl ve klanu Blackrock, kde si tě vážili. Ale před pár dny tě na jedné výpravě zajala lidská skupina. Byl jsi odvlečen do jednoho z internačních táborů, kde tě drželi pod zámkem. Hned jak si se sem dostal, okamžitě si začal spřádat plány na vzpouru v táboře a následný utěk ke klanu Blackrock. Dnes v noci, jsi připraven vydat rozkaz, a vzpoura může začít.

Astarzia, poblíž hor Khaz Modanu:

Ti hloupí lidé ti sebrali tvé zbraně a umístili tě do normálního vězení, neboť nevěděli, že jsi šaman. Po celou dobu si to nedával najevo, ale nyní se o tom přesvědčí. Předsvědčí se, že Horda je znovu na vzestupu. V táboře se ti podařilo přesvědčit všechny ostatní orky, že Horda znovu zesiluje, ale pod novým vedením mladého vůdce Thralla. Někteří o tom jméně slyšeli a rozhořel se jimplamen v očích, ostatní se to tom dozvěděli právě teď. Vysvětlil si jim, že předchozí Horda byla v područí démonů, ale nyní tomu tak není. Horda se opět vrátila k šamanství, a k uctívání duchů země, vody, vzduchu a ohně. Na důkaz si jim ukázal jedno ze svých kouzel. To však bylo před ěkolika dny, nyní je to jinak, všichni jsou odhodláni se osvobodit a připojit se k Hordě. Dnes, po půlnoci měla vypuknout vzpoura, a do času nula zbývalo už jenom pár minut. Byl jsi celý nedočkavý a vyčkával jsi.

________________________________________
Tak, popiš vše, co bude dělat až do vydání rozkazu, který můžeš vydat, ale potom už nic, to už nech na mě. Samozřejmě dodržuj správnosti jako je kurzíva a podobné serepetičky.

Astarzia, poblíž hor Khaz Modanu:

Bylo to už pár dní co mě chytili. Zrovna jsem se procházel a rozjímal v přírodě, když na mě přiletěla sít. Její tíha mě srazila na zem a než jsem se stihl vymotat už mi na zádech leželi tři postavy. V tom překvapení jsme se nezmohl na žádné kouzlo. Mlátil jsme sebou a jednomu z těch chlapů asi přerazil nos, ale víc se mi nepovedlo. Dostal jsem několik ran do břicha a do obličeje nějakými holemi a pak jsem dostal přes hlavu a upadl do mdlob. Probudil jsem se až v internačním táboře. V podobném jaké jsme spolu s naším klanem a novým vůdcem Thrallem. Když jsem si prošel tábor zjstil jsem, že tady nejsou žádná kouzelná opatření, které by mi zabránili s pomocí přírody s dostat ven. Pro mě to bylo jen dobře. Byl ovidět jak jsou lidé hloupý. Kdyby si pořádně prohlédli co mám na sobě tak jim je jasné co jsu zač. Jednu věc jsem věděl a to bylo, že se odsud musím dostat. Jak jsme zjistil nebude to tak těžké. Část orků byla již připravena utéct. Zprávy o to , že internační tábory padají jako listy na podzim. Někteří tomu nechtěli věřit a proto jsem jim musel dodat nové informace. Trochu jsem přilepšil Thrallovi a jeho schopnostem, které jsou jistě značné, ale trochu jsem je zlepšil aby se zvedla morálka. Ta sama o sobě tady byla hrozná. Podle toho co jsem tu viděl ovšem většina místních orků tu nebyla tak dlouho, aby se stali apatickými a poslušnými. Vytvořilo se tady tvrdé jádro, které mi nechtělo věřit mé schopnosti. Musel jsem provýst jedno z velice složitých léčivých kouzel, abych uzdravil jednoho těžce nemocného orka. Po této demonstraci mi už začli věřit, že su opravdu šaman. Shromáždil sjem okolo sebe ty ,,hlavní" orky, kteří měli vliv na určité skupiny a naplánovali jsme vzpouru. Bylo nám jasné, že se potřebujeme dostat k nějakým zbraním. Holýma rukama se zabíjí hůř. Proto několik skupin bylo připraveno okamžitě zabrat zbrojnici spolu s kasárnami. Vybrali jsme půlnoc, protože většina stráží bude spát. Další jednotky zaberou ochozi a brány. Plán byl celkem dobrej. Už jsem se těšil jak jim nakopeme. Vyšel jsem před naší ubikaci, abych mohl začít čarovat. Nezkrotný duch tady udělá celkem nepořádek. Měsíc jasně zářil. Byla nádherná noc. V dálce byli slyšet vlci. Viděl jsem několik velitelů jak také byli připraveni vydat rozkazi. Jen jsem pokynul hlavou abych spustil vzpouru. Okamžitě jsem začal s čarováním ducha.

Astarzia, poblíž hor Khaz Modanu:

Jakmile jsi vydal rozkazy, orkové se rozeběhli plnit úkoly. Ty jsi mezitím poprsil duchy přírody, aby ti propůjčily dva duchy vlků, kterým jsi dal hmotný tvar. Jak se stalo, poslal si je zneškodnit střáže u brány. Dolehl k tobě hluk a a byl jsi spokojen, že zatím vše probíhá podle plánu. Vydal si se taktéž ke zbrojnici, kde se shromáždila věětšina orků. Někteří nechtěli mít se vzpourou nic společného, neboť už byly příliš dlouho v táboře a upadli do apatie. KDyž byly všichni ozbrojeni, vrhli jste se do boje proti posádce tábora. Byla to krutá řež, padlo spousta lidí, ale sem tam byly vidět i orkská těla. Ale věděl jsi, že jejich oběť nebyla nadarmo, pomohou znovu obnovit Hordu. Vzal jsi s sebou asi 10 orků a rozběhly jste se k hlavní budově, kde byl sám velitel tábora Daeneas Trakh. Když jste se přiblížili na padesát metrů, na vás se vrhlo asi tucet (12, kdybys nevěděl ) humánů. S nima byla krátká práce. Když už jste však hodlali vstoupit do budovy, zjsitil jsi, že je úplně prázdná!

Cože, to není možné! Kde jsou?! Kam se poděl Daeneas?? Copak se dozvěděl o našem plánu?? jestli ano, musíme se odsud co nejrychleji dostat!!

Rozběhl jsi se ke zbrojnici, orkové, které sis vzal, za tebou. Doběhli jste, zrovna když skončila bitva úprchem zbývajících strážných. Na zemi se válel nespočet lidí, ale také asi 10-20 orků. Všichni přítomní orkové kolem tebe udělali kruh, a čekali, jakoby na nějaký krátký proslov.
______________________________________
Opět popiš myšlenky, můžeš rozvést souboje, a hlavně přednes krátkou řeč, něco na pozbuzení a tak. Věřím, že si poradíš.

Astarzia, poblíž hor Khaz Modanu:

Slyšel jsem rachot jak se kolem mě prohnala jednotka orků, která se řítila k bráně. Spojil jsme se s duchy přírody. S jejich dovolením jsem vyčaroval dva vlčí duch, které jsem vyslal na pomoc jednotkám u brány. Zkoncentroval jsem se zpět do klidu a vyrazil ke zbrojnici. Podle hluku a válečných pokřiků orků jsem se ujistil, že vše je jak má být. Vše šlo hladce, podle mě celkem až moc hladce. I když vlastně co jsme mohl čekat od těhlech strážných, kteří si mylseli, že nás mají v hrsti. Neměl jsem u sebe ani svou dýku ani jednu z vrhacích, které jsem tak rád nosil a používal, proto jsem duchy poprosil o další malé kouzlo, které mi pomůže se zbavit případných nepřátel. Doběhl jsme do zborjnice kde ležela pomlácená těla lidských bachařů. Vešel jsme do zbrojnice a vybral si jednu z dýk, která tady ležela. Našel jsem pouze dvě vrhací. Z čehož jsem byl celkem zklamaný, ale stačilo to. Aspon něco. Ozbrojené orky jsme poslal, aby zajsjitili brány a pokračovali dále do kasáren skončit to se zbytkem lidí. Spousta už jich byla na nohou a vrhala se proti nám. Nebylo jim to nic platné. Byli neuspořádáni a útočili nejvýš po dvojicích. Hlavně nás hnalo kupředo to, že jsme viděli svobodu a Hordu. Co hnalo je to nevím. Spolu s nejbližší skupinou jsem vyrazil do hlavní budovi to skoncovat s velitelem tábora. Od brány jsem si přivolal jednoho ze svých duchů, aby mi pomohl. Když jsme byli blízko, tak se proti nám vyřítila snad největší organizovaná skupina od počátku boje. Vrhnul jsme proti nim jednu ze svých dýk. Jeden z bachařů se s dýkou v hrudi zhroutil na zem. Vyslal jsme ducha kupředu a ten se spolu se zbytkem orků vrhnul na nepřítele. Držel jsme se dál, protože přeci jenom nejsem váečník. Připravil jsem si kouzlo štítu kdyby bylo náhodou pro některého orka potřeba. Nebylo a my mohli dál. V krátkém čase byli všichni mrtví. Vytáhl jsem dýku a otřel jí o toho bachaře. vyrazili jsme dál. Rozkázal jsme vlkovi hlídat přede dveřmi a spolu s orky jsme vtrhli do budovi. Čekal jsme ty nejtvrdší vojáky co proti nám mohl poslat, ale byl jsme překvapen.

Ten parchant! Zdrhnul.

Vztekám se. Jestli se mu doneslo něco o to mco se plánuje radši vzal do zaječích. Zavelel jsme k odchodu a vyšel ven kde bylo hotovo. Zbytek stráží utíkal a já došel-doběhl ke zbrojnici kde se shromáždili všichni co mohli. Viděl jsme asi dvě desítky mrtvých orků. Zemřeli ve jménu Hordy. Podíval jsem se na shromážděné orky, kteří asi čekali na nějakou řeč.

Je dokonáno. Tenhle tábor je nyní mrtvej. Ti orci co zde padli, nepoložili své životy nadarmo. Padli ve jménu Hordy. Hordy, která se formuje jak jistě víte pod novým náčelníkem Thrallem. Vemte odsud co možná nejvíc věcí. Zbraně, jídlo a všechno co se může hodit. Musíme se dostat ke zbytku Hordy, aby jsme pomohli v osvobození i zbytku orků. Musíme být ovšem opatrní, protože velitel tohoto tábora Trakh zmizel. Bojím se, že sežene nějaké jednotky a napadne nás při přesunu. Proto musíme být opatrní. Poslední věc co chci říct je tato. Vím, že tady nejsme všichni z jednoho klanu a proto vím, že mezi námi panovali spory. Nyní jsme, ale jeden celkem a to si musíme uvědomit. Jestli budou dále přetrvávat naše spory a nesoudržnost opět skončíme tady v týhle smradlavý díře. Nyní jsme Horda a ukážeme těm smradlavým lidem, že se musí Hordy bát!!!

Pronesu proslov a dám pokyn orkům k tomu, aby šli splnit to co jsme řekl.

Astarzia, poblíž hor Khaz Modanu, před branou intrnačního tábora:

Tvůj proslov na ně zapůsobil. Ti co se nechtěli připojit nyní věděli, že mají možnost se znovu připojit k Hordě. Během hodiny bylo vše nachystané a vydal jsi příkaz k odchodu. O to spíš nebyl ani pochod, jako spíš běh. Museli jste se dostat co nejdále od tábora. Navíc tě nahlodával strach a vztek nad tím, že Daeneas utekl, a že proti vám možná yvtáhne s celou posádkou města. Pokračovali jste celý den v běhu, až jste byly vzdáleni od tábora 30 mil. zde jste si konečně dali pohov. Byly určeny hlídky, které se měli každou hodinu prostřídat. Našli jste celkem útulnou jeskyni, kde jste se všichni vlezli. Jka jsi stihl zpočítat, vaše skupina čítala na 300 orků. Pokud se mu podaří dostat se až zpátky, ke klanu BlackRock, bude to velký úspěch. Po klidné noci jste se vydali opět na cestu. Poprosil jsi duchy přírody, aby za tebou smazal stopy, a ukázali ti směr k Hordě. Takhle jste se trmácely 3 dny. Běhemtoho jste měli štěstí, neboť vás nepotkala žádná hlídka, nenarazili sjte na žádnou pevnost nebo město. Orkové začínali být celkem nervózní, a někteří začli rozšiřovat fámy, že tádná nová Horda neexistuje, a že jsi je jen ošálil. Naštěstí druhý den jste narazili na opuštěný tábor Klanu BlackRock.

Odešli asi před 4-5 hodinami, to znamená, že nemůžou být daleko!!

Zdržíme se zde půl hodiny, najdeme nějaké informace, doplníme zásoby a vydáme se na cestu. Naši bratři z Hordy jsou nedaleko od nás.

Po půl hodině jste byly znovu na cestě. Byla již noc, když jste zhlédli jednu jeskyni. Rozhodli jste se zde ubytovat a přespat. Vydal jsi jen rozkaz, aby se drželi hlídky a poté jsi upadl do hubokého a tvrdého spánku. Ještě předtím jsi však měl v plánu, že t zůstanete i následující večer.
_________________________________
Mám pro tebe nachystané jedno překvapení, tak mě to prosímtě nezkaz. Neuspěchej děj. dodržuj ty obvyklé věci. Jinak zatím celkem dobré.

Astarzia, poblíž hor Khaz Modanu, před branou intrnačního tábora:

trvalo to hodinu. Nervozně jsem přešlapoval na místě. Nechtěl jsem aby nás zastihla lidská jízda na cestě. Zmasakrovali by nás na místě. Každý včetně mě měl na zádech zásoby jídla a ostatních nutných věcí na cestu. Vyrazili jsme ve dvou skupinách. První asi deseti člená nám dělala předvoj. Kdyb náhodou tam někde byla nachystaná nějaká past. Zbytek pokračoval za nimi. Běželi jsme takovým rychlejším poklusem. Všechny nás hnala představa posádky z města. Za den jsme uběhli asi třicet mil. Musel jsme nechat , že i když tihle orci byli drženi v zajetí tak běželi jakoby cvičili každý den. Našli jsme příjemnou jeskyni kam se vměstnal celý náš oddíl. Bylo fajn si odechnout. Hlídky se střídali a my mohli v klidu spát. Usínal jsem s vědomým, že vedu Blackrocku silnou posilu. Za tu dobu co jsme byl zde mohl padnout další internační tábor a naše řady se mohli rozšířit. Ráno jsme pokračovali dál. Než jsme vyrazili psotavil jsem se před vchod jeskyně a nastavil tvář ranímu slunci a začal rozmlouvat s duchy.

Velcí duchové země, žádám vás prosím o pomoc. Zahlade prosím stopy našich kroků a navedte nás k našim bratřím z klanu Blackrock.

Mumlal jsme jen tak pro sebe, že to sotatní neslyšely. Nevěděl jsem jestl izamaskují naše stopy, ale před očima jsem viděl kudy se máme dát. Pokračovali jsme dalších pár dnů než jsme konečně došli do našeho starého tábora. Zvěsti o tom, že jsme si novou Hordu vymyslel se šířily jak lavina a já proti nim nic nezmohl. Tohle mě zachránilo. Zjsitil jsem, že moc dlouho nejsou pryč. Došel jsme do míst kde býval můj stan. Místo bylo holé. Můj stan se všemi mými věcmi sbalili sebou. Byl jsme nezvěstný a proto pravděpodobně zabavili mé věcoi v prospěch Hordy. Chvíli jsme se zdrželi, ale nenašli nic zajmavého kromě stop kam šel můj klan. Dal jsem povel k dalšímu přesunu a nechal svůj starý tábor zanámi. Běželi jsme i potmě když jsme narazili na jeskyni, která byla dost velká aby nás pojmula. Rozestavil jsme hlídky jako vždycky a šel si lehnout. Všichni orkové již byli unavení a docházeli nám zásoby, proto jsme se rozhodl tu zůstat ještě den , aby jsme nalovili něco zásob. Lehl jsme a v tu chvíli jsme usnul jako dřevo.

Jeskyně, neznámo kde:

Spal jsi dlouho, ale ráno tě vzbudilo cosi nečekaného. Zvedl ses a před tebou stál tvůj přítel Halkar.

Je to... je to možné?!

Ano je příteli.

Ne tohle je určitě sen.

Není, chceš o tom přesvědčit??

ne, věřím ti.

Dobrá, v tom případě vítej zpět příteli, zpátky v klanu.

Všichni orkové čekali a brzy mezinimi zavládli mnohem příjemnější stav. Pověděli jsi jim, co se ti stalo, vlastně celý svlj příběh až do teď, ale na opláztku jsi chtěl vědět, co se stalo jim, proč opustili tábor. Pověděli ti, že se k nim dostala zpráva, že je hodlá napadnout posádka v Astarzii. Proto jsme se spakovali a rychle jsme odešli.

Asi se ti podařilo nás předběhnout, protože si to jinak nedokážu vysvětlit.

Ano, asi to tak je. Ale co teď?? Připojíme se k Thrallovi ne??

Jo, přesně k němu jsme měli taky namířeno, takže doufám, že se k nám připojíš.

Jako by se stalo.

Vydal jsi příslušné rozkazy, a začli jste se pakovat k odchodu. Vyrazili jste směrem k Thrallovi, k Hordě, k novému životu.
________________________________________
Sorry, že je to tak krátké, ale už mě nic nenapadá.

Jeskyně, neznámo kde:

Dnes se mi spalo velice dobře. Nevěděl jsem proč, ale když jsem se ráno probudil myslel jsme, že stále sním. Do jeskyně pronikaly první sluneční paprsky a proti mě stál ork o něco vyšší než já s vyholenou a potetovanou hlavou. Byl mi nějak povědomí. V tu chvíli mě to trklo.

Halkar!

Vstal jsem a se svým přítelem jsem se obejmul. Sice já byl šaman a on jeden z anšich nejlepších válečníků, ale než jsem se stal šamanem trávili jsme spolu skoro včšechen čas. Rychle jsme si řekli co je nového. Při mém vyprávění o úniku z tábora všichni mlčenlivě poslouchali. Trochu mě zarazila zpráva, že posádka z Aztarzie chtěla napadnout náš tábor. To byla beztak práce toho zatraceného Trakha. Pzráva o tom, že jsme je dokázali předběhnout u mě vyvolala dva pcoity. Jeden ten, že naši zvědové byli bud velice lajdáčtí, že jsme mohli přejít kolem celého klanu nebo druhou o to příjemnější, že klan se uměl velice dobře maskovat.

Jistě půjdeme k Thrallovi. Myslím, že pod jeho vedením se vrátí zpátky Horda ke své původní moci. Pod ním už nebudeme živořit v internačních táborech jak doposud.

Povím a pomalu začneme dohlížet na odchod. Dostal jsem se ke svým věcem a vzal si své vrhací dýky, které jsme měl v záloze. Přeci jenom se mi s nimi házelo líp než z těmi lidskými, které jsem si ale stejně schoval. Bylo příjemné vidět staré známé klanové tváře. Už jsme si nepřipadal tak opuštěný jak doposud. Ti orci z tábora bylo v pohodě, ale mě chybělo moje zázemí. Zaveleli jsme k odchodu a vyrazili vstříc novému životu.

Putovali jste několik dní, až jste nakonec dorazili k Thrallovu hlavnímu táboru. Když jste tam dorazili, překvapilo vás, že tam jsou další klany, jako Frostwolf, Burning Blade, BlackTooth Grim a samozřejmě klan Warsong. Thrall vám vykázal severní část tábora. Druhý den byla svolána porada. Měl jsi tu velkou čest, zůčastnit se jí, spolu se svým náčelníkem. Velmi jsi se těšil a přemýšlel, o čem se bude na Radě mluvit. Večer jsi šel spát a čekal jsi na ráno.

Thrallův hlavní tábor, kdesi v Lordaeronu:

Ráno jsi se probudil svěží a fit. Za hodinu měla být Rada, takže jsi se v klidi nasnídal, trochu se prošel po táboře a zamířil si k Thrallovu stanu. Dorazil jsi tam právě včas, neboť Rada byla za pět minut zahájena. Probíraly se tam věci jako zásobování a podobné. Hlavním tématem však bylo zaútočení na jeden z největších internačních táborů, Drunhold asi 100 mil od vás. Probírala se veškerá taktika. Zaujatě jsi poslouchal, a sem tam jsi se poradil s náčelníkem klanu. Nakonc se usneslo, že tedy zaútočí na Drunhold. Útoku se měli zůčastnit všechny klany. Přípravy byly v plném proudu. V poledne jste vyrazili a vydali se na pochod směrem Drunhold, osvobodit další bratry.

O 2 dny později, Planina před Drunhold:

''Takže, jak to vypadá, hrad je velmi dobrě opevněn, a hájenou početnou posádkou. Pár našich lidí se již do Pevnosti a tábora dostalo, a hodlají pomoct útoku vzpourou, což nám jenom prospěje. Počítám s osvobozením během několika následujících hodin. Nyní jděte, šamani se připraví podpořit útok, a dávejte pozor, možná tam můžou být lidští kouzelníci, takže se nenechejte překvapit.''

Odešel jsi s dalšími šamany připravit se, a podpořit útok. Za půl hodiny začal útok. Sřelba z katapultů trhala hradní zdi na kusy. A nyní bylo na tobě a šamanech dokončit práci, kterou začali katapulty, a zpřístupnit cestu vašim bratřím do pevnosti.

_______________________________________________________
Tak můžeš se činit, jdi klidně i s ostatníma do útoku, nebo zůstaň na místě.

Putovali jsme už o něco pomaleji než původně. Už jsme se nemuseli tolik bát. Hlavně já už jsem měl opět oporu ve svém klanu a bylo mi líp než když jsem tu byl sám. Nad hlavami nám vláli praporce našeho klanu. Věděl jsem, že spousta těhlech orků je z jiných klanů, ale aktuálně jsme šli všichni pod jedním. Po cestě nás nidko neobtěžoval. Taky kdo by si chtěl zahrávat s takovouhle kopou orků. Po pár dnech jsem konečně spatřil rozlehlý tábor Thralla. Nikdy jsem neviděl tolik různých klanů. Občas jsme měli co dočinění s nějakým osusedním klanem, ale tolik orků po hromad jsem ještě neviděl. Část orků patřííc do různých klanů odešla ke svým a my odešli na sever kde jsme si zbudovali svojí osadu. V rychlsoti jsme postavili stany a dozvěděli se instrukce o poradě na zítřek. Byl jsem poctěn tím, že smím náčelníka doprovdoit. Šel jsem spát abych byl ráno co k čemu.

Thrallův hlavní tábor, kdesi v Lordaeronu:

Bylo to příjemné probudit se zase pod svým stanem, v prostředí mě známém. To bylo hned jiné probuzení. Náčelníka jsme nikde neviděl, proto jsem zamířil sám do stanu Thralla. Náčelník už tam byl a s ním i spousta jiných náčelníků a jejich poradců. Všichni vypadali majestátně a odhodlaně. V téhle společnosti mi bylo celkem příjemně. Sice jsem byl šaman, ale ke všem z těchto válečníků jsem choval respekt. Sedl jsme si ke svému náčelníkovi a počkal než přijde Thrall. Drunhold byl cíl našeho dalšího útoku. Když jsme naslouchal falkta o pevnosti, přebíhal mi trochu mráz po zádech. DObýt ho nebude snadné. Bude nás to stát asi dost válečníků. Všichni se shodli, že zaútočit musíme, ale dlouho jsme dohadovali taktiku. Do toho jsme moc nezasahoval, protože jsem nebyl tolik zběhlí ve strategii. Já se zapojil až když padl rozhovor na magické stránky útoku. S ostatními šamany jsme se shodli, že prolomit hradby a případně nějaké magické nástrahy by neměl být problém. Bylo nás tu hodně a v tom byla naše síla. Bylo ujednáno a všichni se vydali ke svým klanům vydat patřičné rozkazi. Balil se tábor a všechno se připravovala na pochod a přesun. Byl oto jako hemžení mravenců v mraveništi.

O 2 dny později, Planina před Drunhold:

Dva dny jsme putovali k Drunholdu skoro bez obtíží. Jednou napadla malá skupina loupežníků část konvoje tvořený klanem Warsong. Tvrdě zato zapaltili. Nevěděl jsem proč to udělali. Náš konvoj musel být jasně znatelný, ale kdo chce kam pomozme mu tam. Pomalu jsme došli k Drunholdu a začal ise připravovat na útok. Velitel nám řekl o možném nebezpečí kouzelníků. KDyž jsem se podíval na tuhle pevnost říkal jsem si, že z té by se utíkalo hůř. ty co se vevnitř vzbouří nečeká nic lehkého. Válečníci se sešikovali a katapulty spustili palbu. Já se šamany jsme stáli převážně vzadu odkud jsme mohli v klidu vysílat kouzla. Já jsem se chtěl co nejdřív zapojit do boje proto jsem si již před tí mpovolal své dva duchy vlků, abych pomohl v útoku.

Duchové země a větru. Prosím pomozte nám zbořit hradby těchto lidských červů co zajali naše bratry!

Prosím v duchu duchy. Katapulty byli dobré, ale naše kouzla pomůžou práci dodělat do konce. Seslal jsem štít na několik válečníků v předních řadách. Nechtěl jsem moc plýtvat energií, která se může ještě hodit.Nechal jsme působit kouzla na hradby a připravi lse ke steči spolu s válečníky. Lepší když budu vepředu něco platný než tady vzadu jen z dálky přihlížet.

Drunhold, planina:

Hradební zeď se zřítila na zem a byla tam 20 metrová mezera, ve které se šikovaly oddíly vojáků.

''ÚTOK!!! ZA HORDU!!!''

Všichni se rozběhli směrem k průlomu. O 100 metrů dále se objevila další puklina a tam se také začali šikovat vojáci, připraveni bránit hrad. Trochu jsi se zdržel a poprosil jsi duchy přirody, jestli by ti nepropůjčily dva své vlky.
Orkové se mezitím probíjeli průlomem. Jak se zdá, lidí čím dál tím více přibývalo, ale postup Hordy zastavit nemohli. Ty jsi mezitím poděkoval duchům přirody, a rozběhl jsi se se svýma dvěma vlky k průlomu. vlci zde našli bohatou žeň, hlavy lidí se tříštily pod údery seker tvých bratří. Občas padl i nějaký ork, s rozkuchaným břichem. Byl to opravdu masakr, ale lidé začali kolísat, ti vzadu už se dali na útěk. Za chvíli sevšichni rozutekly, a ty jsi se hnal dobíjet nepřátele. Naplňovalo tě uspokojení z bitvy.
Jen ať se přesvědčí, že Horda znovu sílí.
V tom však vybuchla vedle tebe onivá koule, ale ne z katapultu, ale kouzla.
Bacha, je tu někde čaroděj!!
Další ohivá koule, tentokrát tě těsně minula.
Kde jsi ty hade lidskej!!
Před tebou se oběvil jeden lidský mág, ale jak to vypadalo, byl to jeden z těch slabších. Byl velmi zbrklý, a neopatrný.
Tak pojď jsem ty lidskej červe, a bojuj se sobě rovným!!

Drunhold, planina:

Za Hordu!!!

Křičí všichni orkové a já s nima. Viděl jsem dva průlomy a rozběhl jsme se k tomu bližšímu. Po boku mi běželi dva vlci. V průlomu stála odhodlaná hradba obránců. Jejich odhodlání padlo pod první vlnou orků. Bránili se, ale nemohli odolat našemu náporu. Vlci mě předběhli a přes hlavy orků skočili do řad obránců, kde rozsévali katastrofu. Doběhl jsem do průlomu, který byl posetý mrtvolami většinou lidí. Dostal jsem se k prvnímu a zarazil mu svou dýku do hrdla. V blízkém okolí žádný nepřítel nebyl proto jsem si připravil kouzlo blesku ke střele na dálku. Viděl jsem v dálce běžícího chlapíka s hrozivým výrazem a mečem jak se řítí proti nám. Hodil jsme proti němu blesk a jen sledoval jak si prohlíží kouřící díru v hrudi.

To tě naučí mít respekt z Hordy!

Zastavil jsme se abych se rozhlédl po okolí. Orci zatlačovali nepřátele a ti začínali utíkat. Nejbližší raněný nepřítel se sápal po meči. Došel jsem k němu a kopem ho otočil abych na něj viděl. Byl vyděšený, strach mu přímo čišel z očí. Dýku jsem mu zarazil do srdce a sledoval jak dodělává. Oči jsem měl plné krvežíznivosti. Vstanu a napřímím se když o kousek dál vybouchne ohnivá koule. Vzápětí na to další. Vyčaroval jsem pro sebe bleskový štít, abych byl více v klidu. Podíval jse mse po příčině toho humbuku. Rozešel jsem se kupředu abych ho našel. Netrvalo dlouho jen o další fireball později a viděl jsem ho. Házel ty ohnivý koule všude kolem sebe. Byl odhodlaný, ale viděl jsem že má strach. V myšlenkách jsem jenom vyslal příkaz vlkům, kteří byli ve předu. Začal jsem vzývat duchy aby mi propůjčil moc blesku, kterým bych toho bláznivého člověka spálil na špalek.

Ty hloupá lidská špíno. Co tě to napadlo stavět se moci Hordy? Jsi blázen nebo jen takový troufalec?